Když Ronin umíral, andělé ho na svých křídlech vynesli vysoko nad zem, daleko od spálených měst Santerinu i zmrzlých koutů daleko na východě. Celý Daxiol nechali za sebou a tiše se vznášeli v nekonečném prostoru vesmíru. Angwarský trůn se otřásl v základech a temný bůh, který na něm seděl, pozvedl hlavu. Pláněmi Orsenu se hnal kvílející vítr a mágové, zaříkávači a čarodějové na stovce planet procitali ze spánku. Hvězdná pole se chvěla, jak jimi otřásaly erupce uvolňující se energie. Vždyť největší ze všech, kteří si kdy podmanili sílu draků, právě umíral. Stařec samotný ale už nevnímal nic z toho. Jeho mysl se vydala nazpět do časů, které viděl pouze očima svých mimořádných schopností. Do časů starších než lidstvo, do časů velké války a pomsty Pradávných. A v očích umírajícího muže se znovu objevil strach, strach který spoutával všechny, kteří se tehdy účastnili rozhodujícího střetnutí, bitvy ve světě zvaném Anekron. [[Probudit dračí paměť.]]"Nechť vás provází vichr, můj pane," poklekl u tvého lůžka vysoký elf. [[Neříkat nic.]] [["Nechť provází vichr i tebe."]]Elf se uklonil. "Nesu špatné zprávy od vašeho velitele," řekl, když jsi na něj pohlédl. "I přes zranění, která jste nedávno utržil, si žádá vaši přítomnost na bitevním poli." [[Vyjít před stan.]]"Vaše přítomnost je žádána na bitevním poli," pokračoval, když jsi mu nedal žádnou odpověď. "Vím, že jste byl nedávno zraněn, ale když jsem se jim to pokoušel vysvětlit, zůstali neoblomní." [[Vyjít před stan.]]Tvůj stan stojí na vysokém útesu. Vidíš, jak se v dálce zvedají obří bouřková mračna. Šlehají z nich blesky a ty vidíš, jak zasáhly na obzoru jednoho z tvých druhů a proměnily ho v ohnivou kouli, řítící se k zemi. Přes pláň k tobě doléhá dunění okovaných bot a třeskot zbraní, tvé citlivé smysly zachytily i vibrace v půdě. Bitva v dálce je v plném proudu. [[Porozhlédnout se po okolí.]] [[Skočit dolů.]]Obhlédl jsi svůj stan a tví elfští a trpasličí služebníci se ti ukláněli. Jako dračí vládce máš plnou moc nad jejich životy, které propůjčili alianci proti Pradávným. Pak ses vrátil zpět k okraji útesu. [[Skočit dolů.]]Padáš. Zem se pomalu blíží a ty cítíš, jak tvé tělo prochází metamorfózou. Náhle cítíš vítr, opírající se do křídel, která jsi ještě před okamžikem neměl. Těsně před dopadem se tvůj sestup zastavil a ty jsi vystřelil vzhůru s triumfálním řevem. Je krásné být drakem, v bitvě i mimo ni. Zařval jsi a z tlamy ti vyšlehl dlouhý proud plamene. Střemhlav se otáčíš k oddílům nepřátelských obléhacích jednotek a připravuješ se k útoku. [[Vychrlit oheň.]] [[Snést se níž a zaútočit drápy.]] [[Raději letět dál.]]Snášíš se níž a zaléváš své nepřátele hučící plamennou bouří. Nikdo z desítek mužů obsluhujících trebuchety nemohl tvůj útok přežít. Samotné obléhací stroje se hroutí. Spokojený sám se sebou se zvedáš zpět do vzduchu. [[Vyhledat generála.]]Prosvištěl jsi těsně nad zemí a první obléhací stroj se pod tvým úderem rozsypal na kusy. Ignoruješ poděšený křik svých nepřátel a otáčíš se k dalšímu úderu. Tu náhle přes trosky skáče štíhlá postava, zasazuje šíp do velkého luku a střílí. Prudká bolest ti trhla křídlem, protože střela protrhla jeho blánu. To tě vyvedlo z rovnováhy a padáš k zemi. [[Metamorfovat.]] [[Pokusit se vzlétnout.]]Kroužíš nad bitevním polem a vyhýbáš se sprškám šípů a ohnivému krupobití. Tvé bystré oči náhle spatřily velitelskou standartu. [[Vyhledat generála.]]"Tady jsi," přivítal tě tvůj velitel. "Dal jsem pro tebe poslat z dobrého důvodu." Posadil ses a nasloucháš jeho slovům. Je to drak jako ty. Jeho šupiny jsou bílé a poškrábané léty bojů, kterých prožil na tisíce. "Možná sis už všiml, že jedné z nepřátelských armád velí Pradávný, který kdysi zabil tvého bratra." (Můžeš odpovědět: [["Ano. Měl jsem s ním už tu čest."]]) Když jsem neodpověděl, generál pokračoval. "Dám ti na povel speciální jednotku. Společně ho dopadnete a zabijete. Je nezbytně nutné, abychom ovládli levé křídlo dříve, než přijde soumrak a ty jsi jediný drak, kterého mám k dispozici." [["Dobrá. Pusťme se do toho."]] [["Nemyslím si, že je to nejlepší nápad."]] Přijímáš opět humanoidní podobu a přitom hlasitě kleješ. Poznal jsi toho, který tě zasáhl. V jedné bitvě takřka před stoletím zabil tvého vlastního bratra. Pamatuješ si to, jako by se to stalo včera. Pradávný ale zjevně taky nezapomněl - řítí se na tebe s dlouhým kopím a chystá se tě proklát. [[Sundáš z postroje trojzubec.]] [[Utíkáš k vlastním řadám.]]Na poslední chvíli se snažíš pád zabrzdit, ale to se ti nedaří. Přilétá obří kámen, vypálený z bezprostřední blízkosti nějakým horlivým válečníkem. Sráží tě z oblohy a láme ti kosti. Dopadáš tvrdě. Než jsi se stačil vzpamatovat, chytil někdo tvou zhmožděnou hlavu do těžkého řetězu. Rána halapartnou tě zasáhla přímo do oka. Řveš bolestí, ale už je pozdě. Do lebky se ti zakousla válečná sekera poslední co vidíš, je záblesk chladné oceli. Co teď? Musíš znovu [[Probudit dračí paměť.]]Hněv ti zatemňuje mysl a zapomínáš na své zranění. S řevem jsi se vrhl na svého nepřítele a vaše zbraně se střetly. Nadlidskou silou se snažíš prolomit jeho obranu, ale Pradávný okolo tebe tančí jako samotná smrt. Tvé vyčerpání se ale rychle projevuje. Nestačíš včas nastavit ratiště trojzubce k obraně a hrot kopí ti propichuje stehno. [[Opět přijmout dračí podobu.]] [[Zkusit bojovat dál.]]Víš dobře, že bys v nerovném souboji snadno podlehl. Proto ses rozběhl pryč k vlastním řadám. Pradávný tě rychle doháněl, jenže to už jsi dospěl až k řadám těžkooděnců. Skokem jsi překonal jejich šik a hvízdly za tebou už jen zoufalé střely tvého soupeře. Jsi opět v bezpečí. [[Vyhledat generála.]]Pradávný už se radoval nad svým vítězstvím, takže nepostřehl tvůj bleskový pohyb. V okamžiku se nad ním tyčíš ve své mocnější podobě, připraven k novému boji. Protivník v zoufalství zvedá kopí a vráží ti ho do krku. Bolest je ještě strašnější, než ta z první rány, ale podaří se ti vychrlit oheň. Víš, že je zbroj Pradávných proti plamenům odolná, ale takový žár nemůže přežít ani ona. Padáš na zem a síly tě pomalu opouštějí. Zemřeš pro vyšší dobro a pomstíš svého bratra. [[Uzavřít vzpomínku.]]Nevzdáváš se, ale tvůj odpor je předem ztracený. Kopnutí do hrudi tě odmrštilo pryč a než ses dokázal vydrápat na nohy, Pradávný už stojí nad tebou. Dobře tě poznává, v očích mu čteš triumfální radost. Jediným pohybem ti zaráží hlavici své zbraně do hrudi. Zbývá snad už jen [[Probudit dračí paměť.]]"Pak jistě chápeš, jak je nebezpečný," potřásl drak hlavou. "Ty jsi jediný drak, kterého mám. Dokázal bys toho Pradávného zabít? Dám ti speciální jednotku." [["Dobrá. Pusťme se do toho."]] [["Nemyslím si, že je to nejlepší nápad."]]Vedeš speciální oddíl k nepřítelovým liniím. Vidíš Pradávného, jak v dálce obratně šplhá na trosky nějaké starobylé budovy. Po chvíli napíná luk a vysílá první šíp. [[Pokusíš se jej odrazit.]] [[Spěcháš dál.]] "Jinou možnost nemám," pokrčil rameny velitel. "Odmítneš snad přímý rozkaz?" [["Dobrá. Pusťme se do toho."]] [["A co když ano?"]]"Pak tě budu muset prohlásit za zrádce a nechat popravit. Rozmysli si to dobře." [[Rozmyslet si to.]] Necháváš si čas na rozmyšlenou, zatímco generál čeká. [[Rozmyslet si to.]] Ještě jednou a pořádně. Vstát a říct: [["Dobrá. Pusťme se do toho."]] [[Ukázat generálovi, kam si svůj návrh může strčit.]]Sedíš v temné kobce, ovázán řetězy, které ti zabraňují změnit podobu a čekáš na smrt. Nezbývá ti než [[Probudit dračí paměť.]]Zatočíš trojzubcem a srazíš střelu přímo ve vzduchu. "Díky, šéfe, zabručí trpaslík, kterému by se jinak ostrý hrot zasekl do hrudi. Pokračujete dál a kryjete se přitom před nepřítelovou palbou. Saháš do zásob své umdlévající síly a vytváříš kolem své družiny štít, který nedokáže žádný šíp prorazit. Vcházíte do budovy. "Mé jméno je Zuéna Mih Fyr," ozvalo se nad tebou a ve středu místnosti zlehka přistál Pradávný. [[Rozkázat útok.]] [["To s těmi šípy nebylo dvakrát pěkné."]] [["Vzdej se, nebo zemřeš!"]]Trpaslík po tvé levici to schytal. Nevšímáš si toho - budeš rád, když dneska sám nepřijdeš o kejhák. Pradávný sudnal ještě dva tvé chlapy, ale potom už vcházíš do nitra budovy. Štíhlá postava seskočila ze své zdi a stanula před tvou jednotkou. Měří si tě rudýma očima, v nichž se zračí jen pohrdání. Jmenuji se Zuéra Mih Fyr," lehce se uklání. "Jsem rád, že se opět potkáváme. Neviděl jsem tě od doby, kdy jsem zabil tvého bratra. Možná proto jsem trochu zklamaný tím, jak ubohou jeho napodobeninou jen jsi." [["Ven s tím, výlupku dokonalosti. Pod tou drsňáckou skořápkou se bojíš."]] [["Taky jsem doufal, že budeš větší."]] [[Dát pokyn k útoku.]]"Tomu snad nemůžeš věřit ani ty sám," ušklíbl se. "Tvé značně prořídlé partičky se zbavím jedna dvě a ani drak mi nebude dělat problém." [["Nějak sebevědomý."]] [["Jen chlapce nepodceňuj."]] [[Dát pokyn k útoku.]]"To hodně odvisí od úhlu pohledu," poznamenal. "Tvé useknuté hlavě budu jistě připadat jako učiněný obr." [["To jsi na Anekron přišel jenom kvůli ní?"]] [[Dát pokyn k útoku.]]Pokusil se tě praštit ratištěm kopí, ale tys byl připraven. Včas si úder zachytil vlastní zbraní a odmrštil jsi protivníka proti zdi. Když vstal, naježila se proti němu zeď trpasličích zbraní. "Tos nečekal, co?" usmál ses škodolibě. "To vskutku ne," poznamenal. Pak znenadání hmátl po svém kopí a mrštil ho přes hlavy trpaslíků na tebe. Blíží se nesmírnou rychlostí. [[Zkusit uhnout.]] [[Zkusit ho srazit stranou.]]"Jsem Pradávný," opáčil. "Mám právo pohrdat jednoduššími tvory. Nikdo z tvých trpaslíků by se nerozpakoval dát si k večeři pořádnou pečínku. A z mého pohledu jste vy všichni jen o málo víc, než zvířata. Dokonce i ty, draku, jsi jen nepodařená napodobenina." "Dost keců," zavrčel statný vousáč po tvé pravici. "Usekneme tomu trotlovi palici." [["Mírni se. Ještě jsme nedomluvili."]] [[Dát pokyn k útoku.]]"Proč?" zajímalo Pradávného. "Nedostanou ani šanci dotknout se mě. Věděl generál, na jak beznadějnou misi tě posílá?" [["Určitě. My dva jsme se nikdy nemuseli."]] [["Věděl, že jednoho arogantního mizeru zvládnu."]] [[Dát pokyn k útoku.]]"Opravdu?" zamrkal Pradávný. "Protože já už jsem domluvil." [[Dát pokyn k útoku.]]Pokýval hlavou. "Neuvažoval jsi někdy nad tím, jestli nestojíš na špatné straně barikády?" zeptal se Pradávný. "Že bys třeba mohl, tak jako jiní tvého druhu, bojovat pod naším vedením." "Děkuji pěkně. Sluhu si ze mě neuděláš." [[Dát pokyn k útoku.]] [["Poslouchám."]]"Jsem připraven," pokrčil rameny tvůj protivník. [[Dát pokyn k útoku.]] "Copak, nebudeme bojovat?" vylétlo jedno z jeho obočí vzhůru. "Už jsem se těšil, jak tě připravím o hlavu." "Chtěl bych se ještě zeptat," řekl jsi. [["To jsi na Anekron přišel jenom kvůli ní?"]] [["Nějak sebevědomý."]]"Ano. Chybí mi do sbírky. Ti tví vousáči tam mimochodem zapadnou taky." "Tak dost," zakončil diskuzi jeden z trpaslíků. "Kafrat jsme sem přece nepřišli. Nacpem mu železo do chřtánu, on ho ten smích přejde." [[Dát pokyn k útoku.]] [["Mírni se. Ještě jsme nedomluvili."]]Zezadu se ti do temena hlavy zasekla trpasličí sekera. "Špinavý zrádce! S Pradávnými se paktovat nebudeš," zavrčel vousáč a oddělil ti hlavu od těla. To poslední, co jsi zahlédl, byl tvůj nepřítel, který se otřásal smíchy. Nezbývá než [[Probudit dračí paměť.]]Kdybys neplýtval svými schopnostmi na ochranu před šípy, bylo by to lepší, prolétlo ti hlavou, když jsi schytal bleskovou ránu ratištěm kopí do tváře. Trpaslíci se na Pradávného sesypali, ale ani početní převaha jim nepomohla. Než jsi jim stačil přispět na pomoc, hbitý nepřítel už řádil v jejich řadách. "Tak to bychom měli," zabodl oštěp do těla posledního a nechal ho tam vězet. "Na řadě je drak." [[Pustit se do něj pěstmi.]] [[Tasit trojzubec.]]"Počkej teprv, až uvidíš, co dokážu s kopím," postavil se do bojové pozice. [[Rozkázat útok.]]"Tak tenhle se ti povedl, kamaráde," zazubil se Pradávný. "Nikdo by mě nenechal žít, ani kdybych stokrát odprosil vaše pány na kolenou." "Máš pravdu." [[Rozkázat útok.]] [["Nikdy nevíš."]]"Děj se co děj, riskovat to nebudu," odvětil. "Přišel ses zeptat na něco konkrétního, nebo jen zdržuješ?" [["Prokoukl jsi mě. Snažím se získat čas."]] [["Zajímalo by mě, jestli jsi tu kvůli mně."]] "Já se boji vzpouzet nebudu." [[Rozkázat útok.]]"Já mám času dostatek," pokrčil rameny a posadil se na zem. "Udělej si pohodlí. Schválně, kdo to déle vydrží." [[Počkat, až Pradávnému dojde trpělivost.]] [[Rozkázat útok.]] "Tvá hlava mi schází ve sbírce," potvrdil Pradávný. "Ale pro tvé vousáče se taky místo najde, neboj se." "Šéfe, už to nebudem zdržovat," dopálil se jeden trpaslík. Celá skupina vyrazila dopředu a vůbec je nezajímalo, že jsi se zatím neobtěžoval [[Rozkázat útok.]]Sedíte uprostřed válečné vřavy a civíte na sebe. Nikdo z vás zatím nejeví nejmenší ochotu se pohnout. [[Počkat, až Pradávnému dojde trpělivost.]] [[Rozkázat útok.]] "Hlupáku," ušklíbl se. "Čekal jsem od tebe víc." Proklouznul ti mezi rukama a za okamžik už tě držel ve smrtícím sevření. "Budeš se mi v trofejové síni obzvlášť vyjímat," zasnil se. Pak ti zlomil vaz. [[Probudit dračí paměť.]]"Férovka ti nic neříká, co?" uchechtl se a podklouznul pod tvým sekem. "Dokonce ani se zbraní v ruce pro mě nejsi žádným protivníkem." Ať jsi se snažil jakkoli, stále ti unikal z dosahu, začaly tě opouštět síly. Škubnutím ti Pradávný vyprostil zbraň z prstů a zarazil ti ji hluboko do hrudi. Cítíš, jak z tebe uniká život. [[Plivnout mu do tváře.]] [[Obejmout ho.]]Odtančil pryč a tvé sliny zasáhly jen krví zalitou zem. Pomalu ses sesunul do prachu a před očima se ti udělalo černo. Tak takhle chutná smrt, jediný krůček od cíle... [[Probudit dračí paměť.]]Než se stačil vzpamatovat, přitáhl sis ho k sobě. "Možná dnes zemřu," ušklíbl ses. "Ale ty si mou hlavu už nikde nevystavíš." Jeho překvapení se proměnilo ve zděšení, když pochopil, co máš v úmyslu. Pokusil se vykroutit, ale bylo příliš pozdě. Metamorfóza z tebe opět učinila mocného draka a Pradávného rozmačkala na kaši. Pomalu umíráš, ale svůj úkol jsi splnil. [[Uzavřít vzpomínku.]]Podařilo se ti uskočit na poslední chvíli. Trpaslící se na Pradávného vrhli a začali jej regulérně porcovat. Než jsi je stačil zarazit, zbyla z nepřítele jen neidentifikovatelná hromádka orgánů a tělesných tekutin. "To má za naše mrtvý kámoše," odplivl si jeden z nich. Přežil jsi. Nejspíš by tě to mělo potěšit, ale cítíš jenom totální vyčerpání. Bezvládně se skládáš na zem a doufáš, že tě trpaslíci dostanou do bezpečí. Vědomí tě opouští. [[Uzavřít vzpomínku.]]Co sis to myslel? Zkusil jsi sice ránu odrazit, ale v takové rychlosti se tvá snaha zcela minula účinkem. Zbraň tě proklála skrz na skrz a poslední, co jsi viděl, byl Pradávný, kterého trpaslící zrovna rozsekávali na kusy. Přísahal bys, že měl na tváři spokojený úšklebek. [[Uzavřít vzpomínku.]]Ronin se zachvěl a poslední světlo se mu z očí vytratilo. Díky stovkám jeho dračích předků, kteří jej kdysi dávno přijali za vlastního, neupadl celý vesmír pod nadvládu Pradávných. Jenže teď už nebyli žádní draci, nikdo, kdo by blížící se zkázu zastavil. Dálezřením umírajícího viděl před sebou největší z lidí jen zmar a zhoubu bez naděje. Snad jeho syn, poslední kapka dračí krve, dokáže temnotu odvrátit... věděl, jak jsou stébla, kterých se zoufale chytal, slaboučká. Anekron je světem středu všech sil, které je jen možno si představit. Moc jednoho pouhého člověka v něm neznamená nic. Pak andělé sklonili hlavy a on vydechl naposledy. K O N E C
Počet spuštění: 713